Soukromý AIR PAK ve Zruči u Plzně
( majitel p. Karel Tarantík )
(Stav ke dni 4. 8. 2007)
Zhruba před rokem jsem se byl podívat v muzeu letecké a vojenské techniky ve Vyškově. ( článek je zde). Letos jsem zavítal k panu Tarantíkovi, do jeho soukromého "Air parku" a dovolím si tedy tak trochu srovnávat.
Předem nutno podotkout, že označení "Air-park" je tak trochu na místě. Na "internetu" naleznete mnoho zamyšlení nad tím, jaký vztah ke svým exponátům pan Tarantík má a asi se všichni shodneme, že nazývat jeho expozici muzeem by bylo poněkud nepřesné. Nutno však ale říci, že Air park není financován z našich daní (a ani z výpalného, jako naši umělci) a tak lze jen panu Tarantíkovi poděkovat, že se mu podařilo zpřístupnit veřejnosti celou řadu exponátů, které by jinak patrně ukončily svoji pouť podobně, jako naše poslední letouny Mig-21. Rozřezané na kousíčky jako železný šrot.
Ostatně, Air-park obsahuje i některé exponáty, které si jinde v Čechách neprohlédnete. Jako například tento nádherný letoun F-104 geniálního kontruktéra Clarence L. "Kellyho" Johnsona. Pro neznalé - to je ten pán, co má na svědomí i špionážní letouny SR-71 či U2.
Povsimněte si neuvěřitelně krátkých a tenkých křídel, které daly letounu výstižnou přezdívku "Starfighter". Křídla jsou tak tenká, že i podvozek se musel skládat poměrně komplikovaným mechanizmem do trupu letounu. Letoun vyráběla zpočátku firma Lockheed a později licenčně celá řada firem v různých zemích, dokonce i v Japonsku. Celkem bylo vyrobeno 2580 kusů tohoto stroje. Velmi detailně je historie tohoto stroje popsána zde. Na posledním snímku z výše uvedené trojice si povšimněte palubní desky uschované v útrobách "hvězdného bojovníka". Jedná se palubní desku z vrtulníku Mi-8...
Vrtulníčky jsou v expozici zastoupeny poměrně hojně. K vidění jsou typy HC-102 (OK-RVJ) a pak klasická řada Mi-1 (4043, 4033), Mi-2 (0715), Mi-4 (2543) a Mi-8 (0815 a OK-YXB ex 1032) a Mi-24D (0216). Vrtulníčky HC-102 a jeden Mi-1 jsou bohužel ve velmi špatném stavu, jeden z vrtulníků Mi-1 je dokonce uložen v nepřístupném "depozitáři".
Stav ostatních vrtulníků Mi-1, Mi-2, Mi-4, Mi-8 a Mi-24 je lepší. Vrtulníky Mi-8 jsou v expozici hned dva (Mi-8P a Mi-8T)
Všechny exponáty jsou přehledně popsány a u některých je k přečtení i nějaký ten "příběh z natáčení", narozdíl od pohádek ne vždy se šťastným koncem. Někde pan Tarantík uvádí kolik peněz co stálo, někde jsou poslední fotografie pravděpodobně poslední cesty dotyčného stroje. Je zde vidět, že pan Tarantík se snaží návštěvníka zaujmout a expozice je tak zajímavá i pro někoho, kdo nerozená cessnu od migu 21. Povšimněte si zvláště poslední fotografie. Mig-21MF doroloval do Air-parku z nedalekého letiště Plzeň Líně po vlastní ose - přitáhnut za traktorem.
 |
Neodpustím si jednu fotečku pořízenou v kopřivách v odlehlém, návštěvníkům nepřístupné čísti Air-parku. Vidíme jak dopadl svého času jeden z nejmocnějších politiků, asi nejmocnější světová velmoc a jeden z nejznámějších nechvalně proslulých symbolů. Hezky vedle sebe, na smetišti dějin... Pro "orgány" snad jenom poznámku že cílem zveřejnění tohoto snímku není propagovat ani nacismus, ani komunismus či dokonce bratrstvo kočičí tlapky, ale ukázat na neskutečnou lidskou hloupost. Asi to nemá smysl více komentovat. |
 |
Pokud bychom chtěli porovnávat Muzeum ve Vyškově s tímto Air-parkem, zjistíme, že porovnáme dva zcela rozdílné světy. Exponáty ve Vyškově jsou v nepoměrně zachovalejším stavu, patrně proto, že v zachovalejším stavu byly pro muzeum získány. Některé stroje (Mi-1, Mi-4) byly ve Vyškově pěkně opraveny (foto zde a zde), což jsme mohli vidět minulý rok na dni otevřených dveří v Přerově. Zdejší exponáty však byly patrně získány mnohdy ve špatném stavu a smyslem není jejich restaurování (alespoň ne tak jak to bývá obvyklé), ale jejich zveřejnění a ukázání veřejnosti. Prostě co upadlo, nebo nedrží se "nějak" přidělá, aby to zase připomínalo letadlo. A to se panu Tarantíkovi zcela nesporně daří, už i proto, že všechny exponáty jsou velmi pěkně popsány, i když mnohdy poněkud nemuzejním, úsmněvným způsobem. Vstupné do Air parku činí 100 Kč. Za tuto cenu se na Vás nikdo nebude křivě dívat, když si Vaše dítko zkusí s něčím zakroutit, na něco šáhnout, nebo nedejbože dokonce do něčeho vleze. Zde bych jenom podotknul, že o bezpečnosti některých exponátů a přistavených schůdků lze oprávněně pochybovat a tak je lepší k akčnějším dětem vzít sebou manželku, babičku, tchýni - prostě nějakou tu paní na hlídání. Návštěvu Air parku lze jen doporučit, i když klasické muzeum to není. Rozhodně je na co se dívat a mnohdy uvidíte i to, co by jste v muzeu nikdy neviděli... |